5 tipů, jak dětem zpříjemnit čtení

Společné čtení může patřit k nejhezčím chvílím dne. Někdy ale není snadné se do něj pustit. Obrazovky a hračky lákají a večer už se může hlásit únava.

Pokud přemýšlíte, jak děti motivovat ke čtení, zkuste začít drobnostmi. Třeba výběrem knížky, legračním hlasem nebo chvilkou pod dekou. Nemusíte hned přečíst celou pohádku. I pár stránek, u kterých je vám spolu dobře, se počítá.

Tady je pět praktických tipů, díky kterým si čtení s dětmi snáze najde místo ve vašem dni.

1. Vytvořte útulný čtecí koutek

Vlastní koutek pomáhá dítěti spojit si knihy s klidem a pohodou. Nemusíte kvůli němu přestavovat pokoj ani pořizovat nový nábytek. Může to být konec pohovky, místo u postele nebo deka na koberci.

Stačí pár věcí, které už máte doma:

• Polštář a měkká deka na zachumlání
• Lampička, při které dobře uvidíte na stránky
• Pár knih, na které dítě samo dosáhne
• Oblíbený plyšák, který si poslechne pohádku s vámi

Do přípravy koutku zapojte i dítě. Když si samo vybere, kam knihy uloží nebo který polštář si přinese, snáz přijme koutek za svůj.

Může mu dokonce vymyslet jméno: dračí doupě, lesní pelíšek nebo čtenářská skrýš. Na společné čtení pak stačí pozvat dítě i jeho plyšového kamaráda. Pokud to jde, vypněte na tu chvíli televizi a telefon odložte mimo dosah.

2. Nechte dítě vybrat knihu

Když si dítě může vybrat samo, dostává prostor ukázat, co ho právě zajímá. Nabídněte mu dvě nebo tři knihy vhodné pro jeho věk a nechte rozhodnutí na něm. „Dneska se vydáme za dinosaury, nebo za zvířátky do lesa?“ je srozumitelnější volba než celá police plná knih.

Pokud chce číst stále stejnou knihu, je to úplně v pořádku. Známý příběh má své kouzlo: dítě už tuší, kdy přijde oblíbená postava, a těší se na větu, kterou zná zpaměti. Nechte ho doplnit poslední slovo nebo převyprávět děj podle obrázků, pokud má chuť.

I společná návštěva knihovny může být malým svátkem. Hledání knih, listování stránkami a objevování nových příběhů promění čtení v malé dobrodružství.

Všímejte si také toho, co dítě zaujme mimo knížky. Jestli na procházce sleduje každého brouka, zkuste příběh ze zahrady. Další možností je kniha, v níž se objeví jeho vlastní jméno. O tom, co na ní může děti zaujmout, píšeme v článku proč děti baví personalizované knihy.

3. Pohrajte si s hlasem

Při předčítání dětem si můžete hrát s tempem, hlasem i výrazem tváře. Medvěd může hluboce zabručet, myška tiše vypísknout a ospalý drak pořádně zívnout. Na napínavém místě se na chvilku odmlčte, než otočíte stránku.

Přidejte jednoduché zvuky. Když někdo v příběhu klepe na dveře, zaťukejte na stůl. Auto může dělat „brm brm“, déšť napodobíte bubnováním prstů do deky. Dítě se může přidat, i když ještě neumí číst.

Není potřeba chystat divadelní představení. Vyberte si jeden hlas nebo zvuk, který vás baví, a zbytek přečtěte tak, jak je vám příjemné. Pokud dítě začne postavy napodobovat, klidně mu jednu přenechte. Vy můžete vyprávět a dítě se ozve jako malá myška. Příště si role můžete vyměnit.

4. Povídejte si o příběhu

Při čtení nemusíte spěchat na poslední stránku. Občas se zastavte a zkuste otázku, na kterou není jediná správná odpověď:

• „Co se asi stane teď?“
• „Jak se tahle postava cítí?“
• „Co by podle tebe pomohlo ztracenému medvídkovi?“

Dejte dítěti čas a nechte se překvapit jeho nápadem. Když chce hlavně poslouchat, pokračujte ve čtení. Otázky mají otevřít prostor k povídání, nemusíte je pokládat na každé stránce.

Prohlížejte si také obrázky. Možná se v rohu schovává kočka, někdo má každou ponožku jinou nebo se z okna dívá zvědavý soused. Takových detailů si dítě často všimne dřív než vy.

Příběh můžete propojit i s běžným dnem: „Tenhle pes mi připomíná pejska od babičky. Co myslíš?“ Knížka tak nabídne příležitost zavzpomínat si nebo si popovídat o něčem, co dítě právě prožívá.

5. Udělejte ze čtení každodenní rituál

Pravidelná chvilka s knihou nemusí být dlouhá. Důležité je najít čas, který vyhovuje vaší rodině. Může to být před spaním, po koupání nebo po svačině. Pokud už večer dítě sotva drží oči otevřené, zkuste čtení přesunout na dřívější dobu.

Drobný rituál, třeba rozsvícení oblíbené lampičky nebo zachumlání do stejné deky, pomůže dítěti naladit se na příběh. Můžete přidat i společnou větu: „Plyšáci už čekají, pohádka začíná!“

Některý den přečtete celou pohádku, jindy si jen prohlédnete obrázek na jedné stránce. Když se dítě začne vrtět nebo ztratí zájem, knížku klidně odložte. Zítra se k ní můžete vrátit. Společné čtení nemusí mít pokaždé stejnou podobu, hlavní je, aby v něm zůstalo místo pro radost a blízkost.